Září je tady a s ním i každoroční finanční šok pro rodiče. Nová aktovka, přezůvky, sešity, učebnice a spousta dalšího. Zatímco děti řeší, jestli budou sedět s kamarádem v lavici, rodiče počítají, kde na to všechno vezmou. Pojďme se podívat, jak přežít nejdražší měsíc v roce bez nervového zhroucení a prázdného konta.
Proč zrovna začátek školy tolik bolí
Sedíte u stolu, před sebou seznam od školy. Učebnice, sešity, výtvarné potřeby, oblečení a obuv na tělocvik... A pak přijde dítě s tím, že nemůže chodit s loňskou aktovkou a penálem.
Takže začnete sčítat. Průměrná česká rodina vydá něco mezi pěti až patnácti tisíci na jedno dítě. Někdy i víc. Máte více dětí? Násobte. A to mluvíme jen o základních věcech. Přidejte družinu, kroužky, obědy, cestovné, lyžařský kurz, plavání...
Nejhorší na tom je, že nemáte moc na výběr. Ano, můžete říct: „Ne, nekoupíme ti nový penál." Ale chcete, aby vaše dítě bylo to jediné se starým vybavením? Těžké rozhodování. Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší. Nebo alespoň průměr, ale i ten dneska stojí dost.
Strategie přežití aneb Jak na to chytře
Nejlepší rada je začít nakupovat v červnu. Zní to divoce, ano. Kdo myslí na školu, když je venku třicet stupňů? Ale funguje to.
V létě obchody vyprodávají staré zásoby. Pastelky za polovinu, sešity ve slevě, někdy i batohy s loňskou kolekcí za směšné ceny. A hlavně, postupné nakupování tolik nebolí. Sto korun týdně si skoro nevšimnete. Pět tisíc najednou? To už cítíte.
Další skvělou fintou jsou specializované školní účty. Některé rodiny si hned v říjnu založí spořicí účet a každý měsíc tam pošlou třeba pět set korun nebo peníze od babiček, podle možností. V srpnu je tak nečeká žádný šok. Možná to zní přehnaně organizovaně, ale víte co? Funguje to.
A pak jsou tu bazary. Dřív to byla ostuda. Dneska? Normální věc. Facebookové skupiny přetékají přesně takovými nabídkami, které hledáte.
Kde vlastně nakupovat, aby to dávalo smysl
Kamenné obchody versus internet – věčné dilema. Každé má svoje. V obchodě si dítě může vybrat, osahat, vyzkoušet, jestli aktovka dobře sedí a není těžká. Ale ty ceny. Ano, online to bývá většinou levnější.
Nakupování online má svoje kouzlo. Sedíte doma, v ruce kávu, v druhé myš. Klik, klik, porovnat ceny, přečíst recenze... E-shopy startují školní akce už v červenci a slevy bývají někdy až čtyřicet procent.
Místní papírnictví zase hraje na jinou strunu. Paní prodavačka zná všechny učitelky jménem. Ví přesně, co která vyžaduje, a to se může hodit. Některá papírnictví dokonce chystají balíčky podle tříd. Zaplatíte, vyzvednete, hotovo. Za ten komfort si občas připlatíte, ale ušetříte nervy.
Řekněme, že ideální je kombinace:
- velké věci online,
- drobnosti v místním obchodě,
- něco z bazaru.
Když prostě peníze nejsou
Život není spravedlivý. Někdo má, někdo nemá. Září přijde pro všechny stejně, ale ne všichni jsou stejně připravení. Co dělat, když účet zeje prázdnotou a dítě potřebuje do školy?
Existují dávky na školní pomůcky. Není to moc, ale i to pomůže. Některé obce přidávají vlastní příspěvky. Města mají různé fondy. Stačí se zeptat.
Charitu taky nepodceňujte. Diakonie, Člověk v tísni, místní organizace – všichni pomáhají rodinám v nouzi. Někdy stačí vyplnit formulář. Školní potřeby, oblečení, někdy i příspěvek na obědy. Není to žebrání, je to dočasná pomoc v těžké situaci.
Když potřebujete peníze rychle a nechcete nebo nemůžete čekat na úřady, existuje ještě půjčka online. Dneska to funguje rychle, vyřídíte všechno z gauče. Jen pozor, ať se to nestane každoroční tradicí.
Jak zapojit děti
Víte, co je zajímavé? Když dětem řeknete, kolik co stojí, často je to šokuje. Najednou pochopí, že peníze nerostou na stromech.
Se staršími dětmi zkuste experiment. Dejte jim rozpočet. Řekněme tři tisíce na všechno kromě učebnic. Ať si vyberou. Dražší boty znamenají levnější batoh. Chceš značkový penál? Dobře, ale pak bude jednodušší svačinový box. Učí se prioritizovat. A možná si těch věcí budou taky víc vážit.
Menší děti to tak komplexně nechápou, ale i jim to můžete vysvětlit: „Podívej, máme tyhle peníze. Koupíme tohle a tohle. Na tohle teď není." Překvapivě to často přijmou líp, než když řeknete jen „Ne".
Dívejte se dopředu, vyplatí se to
Školní docházka není sprint. Je to maraton na minimálně devět let. Spíš ale třináct, možná víc. To je spousta zářijových nákupů, spousta seznamů, spousta utracených peněz. Myslete na to při nákupech.
Kvalitní pastelky versus ty nejlevnější. Pořádný psací stůl versus provizorní deska. Notebook, který zvládne i náročnější programy za pár let, versus nejlevnější model, který bude za dva roky k ničemu. Někdy prostě má smysl investovat hned, jindy ne. Záleží na situaci, na dítěti, na vašich možnostech.
Důležité je nemít z toho trauma. Trocha plánování, kreativity, možná i trocha pomoci – a najednou je říjen a nejhorší máte za sebou. Pro letošek.
Praktické tipy na závěr
Kupujte věci postupně, celé léto. Nenechávejte to na poslední týden. Využívejte slevové akce, ale nepřehánějte to. Deset procent sleva na věc, kterou nepotřebujete, není úspora.
Mluvte s ostatními rodiči. Vyměňujte si věci, které dětem zbyly, organizujte swapové akce. Nebo se jich aspoň účastněte.
Nebojte se říct dětem ne. Ne každý nejnovější trend musíte následovat a ne každou věc musíte koupit novou. Děti to přežijou. Možná budou chvíli naštvané, ale přejde je to.
A pamatujte, že nejdůležitější není, jakou má dítě aktovku. Důležité je, aby se ve škole cítilo dobře, aby se učilo a mělo kamarády. Všechno ostatní jsou jen věci. Drahé, ale pořád jen věci. Takže hluboký nádech a hurá do toho.