BRKI shromažďuje informace o bonitě (převrácená hodnota úvěrového rizika, která vyjadřuje důvěryhodnost jak už firmy, jednotlivce, tak i obce nebo státu) a platební morálce klientů (včasné placení finančních závazků). Díky BRKI mohou banky i nebankovní finanční instituce při žádosti o poskytnutí finančních prostředků o svém potenciálním zákazníkovi zjistit výši jeho závazků, a zda v minulosti své závazky platil řádně a včas.

Dále jsou zde zpracovávány a uchovávány údaje, jako například identifikační údaje o klientovi, údaje o finančních závazcích klienta a o plnění / neplnění daných závazků.

V bankovním registru se nachází každá fyzická osoba, tedy občan, nebo fyzická osoba podnikající, která má s některou členskou bankou, finanční institucí nebo stavební spořitelnou uzavřenou úvěrovou smlouvu, nebo ji v minulosti uzavřenou měla, či o uzavření úvěrové smlouvy teprve žádá. Může se jednat například o hypotéku, stavební spoření, spotřebitelský úvěr, kontokorent, kreditní kartu nebo třeba povolený debet.

V registru jsou také vedeny fyzické osoby, které o úvěr či o vydání kreditní karty teprve žádají. V BRKI ale nejsou vedeny údaje o firmách.

Všechny údaje v BRKI jsou pravidelně aktualizovány, a to 1x za měsíc. Zároveň jsou všechny údaje systémem uchovávány po dobu trvání finančního závazku a další 4 roky po jeho ukončení.

Po uplynutí této doby jsou informace automaticky trvale vymazány. Vymazání závazku předčasně BRKI neumožňuje a to ani v případě, kdy jste zde byli uvedeni neoprávněně.

Jsou informace z registru BRKI dostupné veřejnosti?

Údaje, které shromažďuje BRKI, jsou dostupné pouze těm finančním institucím, které podepsaly smlouvu s provozovatelem daného registru a které splňují řadu smluvních závazků, které jsou kontrolovány.

Informace jsou rovněž dostupné těm subjektům (fyzickým osobám, právnickým osobám), které žádají o některý z úvěrových produktů, případně už nějaký produkt využívají.

Jaké konkrétní údaje jsou v registru BRKI evidovány?

Ke každé fyzické osobě nebo fyzické osobě podnikající jsou v registru kromě jména, rodného čísla / identifikačního čísla a adresy, uvedeny také základní informace. Základní informace obsahují údaje o tom, jak a kolik celkem fyzická osoba nebo fyzická osoba podnikající splácí či v minulosti splácela.

Konkrétně je to údaj, který se týká počtu úvěrových smluv, které daná osoba má, výše částek jednotlivých úvěrů a výše pravidelných splátek.

Dále jsou v registru uvedeny informace o splácení těchto závazků v minulosti a info o jejich zajištění. Registr dále obsahuje údaje o tom, zda daná osoba právě nežádá o nějaký úvěrový produkt.

O BRKI

Bankovní registr klientských informací vznikl v roce 2002 a spadá do podsystému Centrálního registru dlužníků. Provozuje jej společnost CBCB (Czech Banking Credit Bureau), na jejíchž stránkách je možné získat informace ohledně registru dlužníků (www.cbcb.cz).

Ukazatelé likvidity

• Ukazatel peněžní likvidity (likvidita I. stupně)
• Ukazatel pohotové likvidity (likvidita II. stupně)
• Ukazatel běžné likvidity (likvidita III. stupně)

Ukazatel peněžní likvidity

Ukazatel peněžní likvidity, případně okamžitá likvidita, v běžné řeči nazývána termínem cash ratio (hotovostní poměr), je vypočítána jako poměr mezi hotovostí a krátkodobými závazky (závazky, které jsou splatné do 1 roku).Hotovostí jsou myšleny peníze na účtě a v pokladně, ceniny (poštovní známky, kolky...) atp.

Ukazatel pohotové likvidity

Ukazatel pohotové likvidity, v běžné řeči nazýván termínem quick ratio (rychlý poměr), je poměr mezi tzv. pohotovými oběžnými aktivy a krátkodobými závazky.Pohotová oběžná aktiva zahrnují oběžná aktiva (majetek) po odečtu zásob (materiál, zboží..) a nedobytných pohledávek.Pojem “nedobytná pohledávka” může být chápána jako promlčená pohledávka, nebo insolvence - platební neschopnost dlužníka.

Ukazatel běžné likvidity

Ukazatel běžné likvidity, v běžné řeči nazýván termínem current ratio / working capital ratio (běžný poměr), je poměr mezi oběžnými aktivy (krátkodobým majetkem) a krátkodobými závazky, které jsou splatné do 1 roku. Ukazatel vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tzn. kolikrát je firma  schopna uspokojit své věřitele a to v případě, že by proměnila veškerá svá oběžná aktiva na peněžní prostředky v daném okamžiku.

NRKI (stejně jako bankovní registr klientských informací - BRKI) obsahuje seznam fyzických osob podnikajících a fyzických osob a navíc také údaje o osobách právnických (tzn. o obchodních společnostech), které mají s některou členskou bankou nebo stavební spořitelnou uzavřenou úvěrovou smlouvu, nebo ji v minulosti uzavřenou měly, či o uzavření úvěrové smlouvy teprve žádaly. Může se jednat například o hypotéku, stavební spoření, spotřebitelský úvěr, kontokorent, kreditní kartu nebo třeba povolený debet.   V registru jsou také vedeny fyzické a právnické osoby, které o úvěr či o vydání kreditní karty teprve žádají.

Jsou informace z registru NRKI dostupné veřejnosti?

Údaje, které shromažďuje NRKI, jsou dostupné pouze těm finančním institucím (bankám ale i nebankovním institucím), které podepsaly smlouvu s provozovatelem daného registru a které splňují řadu smluvních závazků, které jsou kontrolovány. Informace jsou rovněž dostupné těm subjektům (fyzickým osobám, právnickým osobám), ať už bankovním nebo nebankovním, které žádají o některý z úvěrových produktů, případně už nějaký produkt využívají (úvěr, půjčka..).

Jaké konkrétní údaje jsou v registru NRKI evidovány?

Ke každé fyzické osobě nebo právnické osobě jsou v registru kromě jména, rodného čísla / identifikačního čísla a adresy, uvedeny také základní informace. Základní informace obsahují údaje o tom, jak a kolik celkem fyzická osoba nebo právnická osoba splácí či v minulosti splácela. 

Konkrétně je to údaj, který se týká počtu úvěrových smluv, které daná osoba má, výše částek jednotlivých úvěrů a výše pravidelných splátek.

Součástí je také informace o splácení závazků v minulosti a informace o jejich zajištění. Registr dále obsahuje údaje o tom, zda daná osoba právě nežádá o nějaký úvěrový produkt.

O NRKI

NRKI vznikl v roce 2005 a jeho provozovatelem je společnost CNCB (Czech Non-Banking Credit Bureau), kterou vlastní sedm vedoucích leasingových a splátkových společností (UniCredit Leasing CZ, a.s., ČSOB Leasing, a.s., Moneta Money Bank, a.s. a další). CRIF (Czech Credit Bureau) zajišťuje organizační a technickou podporu NRKI (www.cncb.cz).

Platební schopnost má tak zásadní vliv na míru rizika, kterou úvěrová společnost musí podstoupit. úvěrové společnosti tak zkoumají schopnost subjektu splácet závazky z krátkodobého (pak mluvíme o tzv. likviditě) i dlouhodobého hlediska (pak mluvíme o tzv. solventnosti klienta).

Respektive solidní poskytovatel spotřebitelského úvěru je ze zákona povinen ověřit s odbornou péčí a důsledně schopnost žadatele o úvěr splácet daný úvěr, a to i v zájmu žadatele, aby tak předcházel jeho předlužení.

Je oprávněn požadovat od žadatele informace a podklady potřebné k ověření jeho platební schopnosti. Poskytovatel úvěru (úvěrová společnost) je oprávněn, je-li to nezbytné, nahlédnout do dostupných klientských databází či registrů úvěrových informací ke kontrole platební schopnosti a morálky žadatele.

Jedná se o procentní vyjádření podílu z dlužné částky, který zaplatí žadatel navíc, a zahrnuje splátky, správu úvěru a další výdaje spojené s čerpáním úvěru či půjčky (poplatky za uzavření smlouvy, pojištění schopnosti splácet nebo třeba poplatky za převody peněžních prostředků atd.).

RPSN je vhodným ukazatelem ve chvílí, kdy žádáte o půjčku či úvěr. RPSN je uváděno výhradně na roční bázi.

Jak vypočítat RPSN

Pro výpočet RPSN (roční procentní sazby nákladů) potřebujeme znát zejména:

• výše poskytnuté půjčky
• výše splátky
• počet splátek

Ukázka výpočtu RPSN:

Půjčka na jeden rok bez průběžných splátek a jakýchkoli poplatků činí 100 000 Kč a má být splacena do jednoho roku (např. od 1.1. 2017 - 1.1. 2018). Dlužník musí vrátit 110 000 Kč.

RPSN vypočteme tedy tak, že budoucí hodnotu půjčky, v našem případě 110 000 Kč, vydělíme výší půjčované částky, v našem případě 100 000 Kč a odečteme 1 (jeden rok) - finální číslo vynásobíme 100, abychom dostali číslo v procentech.

Tedy - 110 000/100 000 = 1,1
1,1 - 1 = 0,1
0,1*100 = 10 %
RPSN v našem případě činí 10%.

SOLUS kontrolují v podstatě všichni poskytovatelé půjček a někteří se i na základě informací z tohoto registru rozhodnou, zda půjčku či úvěr schválí, nebo nikoli.Finanční instituce, které nabízejí finanční služby, se mohou i na základě dostatečné výše příjmů nebo ručitele rozhodnout pozitivně, i když žadatel o půjčku nebo třeba úvěr má “vroubek” například v podobě nesplaceného dluhu. V tomto případě je ovšem šance pouze u nebankovních společností.Informace, které SOLUS získá, jsou viditelné po dobu 3 let, následně se záznamy mažou.

Jak zjistím, zda jsem v registru SOLUS?

Na oficiálních stránkách registru (www.solus.cz) si můžete zažádat o výpis z registru a to buďto elektronickou formou (SMS) nebo v listinné podobě. Cena za výpis se odvíjí od požadované formy.

SMS výpis z registru SOLUS

Vhodné když: potřebujete rychle ověřit vaše aktuální záznamy v negativním Registru FO.

Za SMS zaplatíme v první řadě za tzv. SIN kód, který je nutný zaplatit předem a to bankovním převodem (z důvodů identifikace).Za tento požadavek zaplatíme 30 Kč a SIN kód nám přijde jako SMS do mobilu.

Následně si objednáme výpis z registru.

Objednávací SMS je placena dle tarifu vašeho operátora.Je zde možnost stáhnout si aplikaci SOLUS (pouze pro Android), díky které získáme výpis levněji. S aplikací SOLUS zaplatíme za přijetí 1. výpisu v elektronické podobě 99 Kč, za druhou a každou další potom zaplatíme 30 Kč.Bez této aplikace zaplatíme 99 Kč za první a za druhou a každou další taktéž 99 Kč.

Písemný výpis z registru SOLUS

Vhodné když: chcete získat listinu s přehledem všeho, co o vás registry SOLUS evidují.

V rámci tohoto výpisu získáte (jako fyzická osoba) veškeré informace, které o vás registry SOLUS evidují, jak už výpis z negativním Registru FO, tak i výpis z Pozitivního registru.

Pokud jste fyzická osoba podnikající, tak v rámci písemného výpisu z registru SOLUS získáte výpis z negativního Registru FO, výpis z negativního Registru IČ a výpis z Pozitivního registru. V případě, že jste právnická osoba získáte výpis z negativního Registru IČ a výpis z Pozitivního registru

Ve všech těchto případech je cena jednotná a to 221 Kč

Kdo používá registr SOLUS?

• Pojišťovny
• Distributoři energií
• Bankovní i nebankovní společnosti
• Mobilní operátoři

Opakem solvence je pak insolvence (platební neschopnost). Solventnost je pouze předpokladem dobré platební morálky, ale ne její zárukou.

Solventnost se dá rozdělit do následujících skupin:

• Krátkodobá solventnost - likvidita firmy. Schopnost firmy či podniku dostát svým krátkodobým finančním závazkům, které jsou splatné do 1 roku.
• Dlouhodobá solventnost - schopnost firmy dostát svým dlouhodobým finančním závazkům, které jsou splatné nad 1 rok.

Úrok v podstatě vyjadřuje projev časové preference - věřitel půjčí dlužníkovi finanční částku, kterou může dočasně postrádat a dlužník vrátí věřiteli finanční částku (jistinu) navýšenou o úroky. Výši úroků určí věřitel.

Velikost úroku se vyjadřuje pomocí termínu úroková míra.

Jak se úrok počítá

Pro výpočet úroku je nezbytné znát následující údaje:

• jistina (kapitál, z něhož je úrok počítám)
• sazba (úroková sazba udávaná v procentech a to většinou za rok - p.a.)
• čas (délka úročení - většinou v letech)

Jistina činní 130 000 Kč, úroková sazba je 6% p.a. a délka úročení je 1 rok

130 000*6*1 = 1 560 000

Po vydělení tohoto čísla - 1 560 000/100 - dostaneme 7 800.

Finální číslo - 7 800 - nám udává výši úroku za jeden rok.

Základní pojmy

Jistina

• Je základní peněžní částka, která byla poskytnuta za účelem půjčení, nebo tvořila vklad.
• K jistině se následně připisují úroky, jenž jsou odměnou za její poskytnutí a tvoří tak příslušenství jistiny.

Sazba

• V ekonomickém slova smyslu je sazba (většinou úroková) chápána jako měřítko ceny peněz.
• úroková sazba je procentním vyjádřením zvýšení půjčené částky a to za určité časové období.

Úroková míra je procentním vyjádřením zvýšené půjčené částky za určité časové období a odvíjí se od několika faktorů.

Jedním z faktorů je riziková prémie - čím vyšší je riziko nesplacení úvěru nebo půjčky, tím více bude požadovat věřitel od dlužníka jako kompenzaci (náhradu škody).

Druhým z faktorů je čistá úroková míra. úroková míra je ovlivněna inflací (nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb).

Tím je myšleno, že kdykoli věřitel předpokládá, že kupní síla peněz klesne nějakou měrou v uvažovaném období (doba, ve kterou věřitel poskytne finanční částku dlužníkovi), tak bude od dlužníka žádat vyšší sumu, aby mu tuto ztrátu nahradil.

V neposlední řadě působí na velikost úrokových měr také centrální banka.

Úroková sazba vyjadřuje procentní zvýšení půjčené částky (jistiny) za konkrétní časové období. Znamená to tedy, o kolik peněz navíc zaplatí dlužník z jistiny (půjčené částky) věřiteli za půjčku či úvěr.

Procenta vyčíslují částku, kterou zaplatí dlužník finanční instituci, která poskytuje úvěr nebo půjčku. Finanční instituce je podnikatelská společnost, která poskytuje finanční služby a nabízí finanční produkty - úvěry, půjčky. Většinou se jedná o tzv. fixní procento (stálé / neměnné), ale je i možnost tzv. proměnlivé úrokové sazby (finanční instituce může procento zvýšit / snížit / změnit).

úroková sazba neobsahuje poplatek za vyřízení úvěru / půjčky ani další poplatky. Tyto informace obsahuje RPSN (roční procentní sazba nákladů).

RPSN v kostce udává procentní podíl z dlužné částky, který musí dlužník zaplatit za období jednoho roku za správu, splátky a další výdaje spojené s půjčkou nebo úvěrem. RPSN stejně jako úroková sazba, vychází z jistiny (základní peněžní částka, která byla poskytnuta k půjčce či úvěru a je považována jako základ).

Jak vypočítat úrokovou sazbu

Základní informace, ze kterých vycházíme, jsou:

• dlužná částka (jistina)
• budoucí hodnota dlužné částky (jistiny)
• časový úsek

Díky těmto údajům jsme schopni vypočítat, kolik % bude úroková sazba.

Ukázka výpočtu úrokové sazby:

Jistina je 140 000 Kč, budoucí hodnota dlužné částky činí 147 000 Kč a časový úsek si stanovíme na 3 roky.

V prvním kroku si stanovíme vzorec, podle kterého úrokovou sazbu vypočítáme:

i=n√Kn / K0−1,

kde i je úroková sazba, n časový úsek, Kn budoucí hodnota kapitálu a Ko současná hodnota kapitálu.

Po dosazení částek do vzorce a vynásobení 100, abychom dostali procentní vyjádření, dostaneme 1,64%, což je naše úroková sazba, kterou se úročí dlužná částka a to každý rok, pokud finanční instituce neurčí jinak.