Která finanční novoroční předsevzetí mají smysl?

Začít spořit a zbavit se drahých závazků

Spoření je sice klasika mezi finančními předsevzetími, ale spousta lidí to dělá špatně. Nestačí si říct „budu spořit víc“ a čekat, co se stane. Tohle prostě nefunguje. Mnohem lepší je stanovit si konkrétní částku, kterou si každý měsíc hned po výplatě automaticky pošlete stranou. Řekněme tisíc korun, možná dva. Záleží na tom, co si můžete dovolit.

Tady není důležité, jestli to bude pět set nebo pět tisíc. Důležité je začít a držet se toho. Pak teprve má cenu přemýšlet, kam ty peníze dát – jestli na termínovaný vklad, do nějakých fondů nebo prostě nechat na spořicím účtu. Hlavní je mít ty peníze někde mimo běžný účet, kde byste je mohli ukrást sami sobě.

A s tím souvisí další smysluplné předsevzetí, tedy zbavit se drahých závazků. Pokud splácíte nějakou půjčku s vysokým úrokem, mělo by být vaší prioritou číslo jedna se jí zbavit. Proč? Protože každý den vám ubírá peníze z peněženky. A to doslova.

Představte si, že máte spotřebitelský úvěr s úrokem kolem 15 %. Za každý rok zaplatíte víc, než byste kdy mohli vydělat na jakémkoliv normálním spoření nebo investování. Proto dává smysl raději splatit drahý úvěr než odkládat peníze bokem. Ano, psychologicky se to možná nezdá tak uspokojující jako narůstající číslo na spořicím účtu, ale matematika je neúprosná.

Vytvořit si finanční rezervu

O tom se mluví pořád, ale málokdo ji skutečně má. Finanční polštář na horší časy. Ideálně třeba tři měsíční výplaty, které byste měli po ruce pro případ, že vás zrovna vyhodí z práce nebo se pokazí auto. V podstatě cokoliv, co vás nečekaně stojí větší peníze.

Bez téhle rezervy končí spousta lidí v situaci, kdy musí řešit nečekané výdaje půjčkou. Když se dostanete do stresu kvůli penězům, často spěcháte a potřebujete peníze rychle. V takové situaci může pomoci třeba půjčka online jako rychlé a snadné řešení.

Rozhodně lepší je ale vytvářet si postupně finanční polštář. I když budete odkládat jen malou částku, časem se to nahromadí. A ten pocit, že máte něco „pro jistotu“, je k nezaplacení.

Naučit se rozumně utrácet

Tady to není o tom, že byste se měli všeho zříct a žít jako mnich. To určitě ne. Jde spíš o to začít si všímat, kam vlastně ty peníze tečou. Kolik utrácíte za jídlo venku? Za předplatné služeb nebo online aplikací, které už nevyužíváte? Za věci, které potřebujete teď hned, ale za týden o ně nestojíte?

Zkuste si jeden měsíc všechno zapisovat. Vážně všechno – od ranní kávy až po účet za elektřinu. Budete překvapení, kolik peněz zmizí v maličkostech, na které si ani nevzpomenete. A pak se můžete rozhodnout, co z toho má smysl a co ne.

Nikdo neříká, abyste si přestali kupovat to, co vám dělá radost. Ale možná zjistíte, že byste třeba mohli jezdit nakupovat jednou týdně místo každý den, a tím pádem neutrácet za nesmysly, které vás napadnou u pokladny. Taky tím ušetříte za benzín.

Investovat, ale rozumně

Tohle předsevzetí má smysl hlavně když už máte nějakou rezervu a nejste svázaní drahými půjčkami. Když mluvíme o investování, nemyslíme tím nakupovat kryptoměny nebo spekulovat na burze jako šílení. Zaměřte se spíš na dlouhodobější věci, třeba podílové fondy, ETF nebo třeba dluhopisy.

Ano, existuje tam určité riziko. Ale když to děláte chytře a rozložíte si peníze do více druhů investic, může vám to časem přinést víc než klasické spoření. Zásadní je začít s tím, čemu rozumíte, a postupně se učit dál. Investování není nic, do čeho byste měli skočit po hlavě jen proto, že vám někdo řekl, že na tom vyděláte.

Někdy se stane, že najednou máte víc peněz, než jste čekali. Třeba prodáte staré auto, dostanete nějaký bonus nebo zdědíte po prababičce. A teď co s tím? Většina lidí tyto peníze prostě utratí, ať už za dovolenou, nové auto nebo třeba rekonstrukci koupelny.

Není na tom nic špatného, ale zamyslete se nad tím, jak naložit s penězi navíc aspoň trochu strategicky. Možná by stálo za to použít část na splacení nějakého závazku, část si schovat do rezervy a zbytek utratit za něco, co vám udělá radost. Takový kompromis mezi odpovědností a potěšením.

Protože koneckonců, k čemu jsou peníze, když si je nemůžete užít? Jenže zároveň, k čemu je vám ten okamžitý zážitek, když vás za dva měsíce budou trápit dluhy?

Nastavit si systém

Všechna ta předsevzetí zní hezky, ale jak je vlastně dodržet? Tady je tajemství – musíte si to zautomatizovat. Jakmile si máte peníze přeposílat ručně podle vaší vůle a disciplíně, je to odsouzené k nezdaru. Nastavte si trvalé příkazy.

Hned po výplatě ať vám banka pošle určitou částku na spořicí účet. Také účty nechtě platit automaticky. Vytvořte si měsíční „kapesné“ na zábavu a zbylé peníze rovnou pošlete jinam. Čím míň budete muset myslet na to, že byste měli něco udělat, tím spíš to skutečně uděláte.

A především to neberte jako trest. Finance nejsou nepřítel. Je to prostě nástroj, který vám buď slouží, nebo ne. Záleží jen na tom, jak s ním zacházíte.

Novoroční předsevzetí v oblasti financí má smysl hlavně tehdy, když je konkrétní a realistické. Nestanovujte si cíle typu „budu bohatý“ nebo „nebudu utrácet“. To nikam nevede. Místo toho si řekněte „budu každý měsíc odkládat tisíc korun“ nebo „do léta splatím kartu“ nebo „do dubna si vytvořím rezervu pět tisíc korun“. Tahle konkrétnost je to, co funguje.