Prakticky ze všech stran se na nás valí pojem „inflace”, který mnoha lidem nahání husí kůži. Výrazně se zapisuje do našich životů, přesto mnozí nedokážou pojem správně definovat a už vůbec si nejsou jistí tím, jestli a jak lze inflaci porazit. Pojďme se společně podívat na ekonomický jev, který nám pravděpodobně v nadcházejících měsících ještě bude velkou měrou zasahovat do našich každodenních životů.
Ekonomický pojem či jev, se kterým se v posledních měsících setkáváme a jehož následky každý den pociťujeme, lze definovat jako snížení kupní síly peněz nebo také nárůst cenové hladiny zboží a služeb ve všeobecném měřítku. V praxi to tedy znamená následující: za 50 korun si dnes koupíte více zboží nebo služeb, než za 50 korun zítra či příští rok. Jednoduše řečeno – kvůli inflaci dochází ke znehodnocení peněz.
V České republice dochází k cílení inflace Českou národní bankou. Ta její výši oznamuje a také sděluje, do jaké míry a v jakém období jí chce dosáhnout. Strategie se praktikuje už od roku 1998 a oznámení vždy závisí na dané ekonomice.
Když se mluví o inflaci, velmi často se s tímto pojmem skloňuje také spojení „cenová hladina”. Pokud bychom si dali ekonomické pojmy do pomyslného vztahu, vzniká tím vztah mezi množstvím peněz a celkovým množstvím výrobků a služeb dané ekonomiky, které se vzájemně směňují. Růst cenové hladiny v ekonomice vnímáme jako inflaci, pokles cenové hladiny se na druhou stranu označuje za deflaci.
Příčin vzniklé situace bývá několik. Vina se někdy vztahuje na stranu zákazníků, respektive poptávky, jindy je vina na straně nabídky neboli na straně poskytovatelů.
Ať už je viníkem způsobené inflace cokoliv a kdokoliv, inflace jako taková má vesměs ryze negativní dopady. Tedy záleží na tom, na jaké straně barikády stojíte. Jestliže jste dlužníkem a váš rozpočet zatěžuje například nebankovní půjčka a reálné úrokové míry jsou záporné, bohatnete. Na druhé straně věřitelé ze stejného důvodu chudnou. Velmi často tak inflaci vnímáme subjektivně a každý jednotlivec na ni má jiný názor a jiný přístup k ní.
Vesměs však inflace mění několik věcí. Je to růst mezd, výše míry nejistoty a výše úrokových sazeb, obecně náklady na živobytí. Nesmíme zapomenout na zmiňované zvýhodňování dlužníků a opačné znevýhodňování věřitelů.
I když inflaci vnímáme jako spíše negativní jev, neměli bychom k ní vždy negativně přistupovat. Pokud s námi půjde ruku v ruce pouze krátké období, může být spíše přínosem než ranou do žeber. Problém nastává v okamžiku, kdy inflace dlouhodobě převyšuje ekonomický růst o tři nebo více procentních bodů, což se velkou měrou projevuje na chování lidí. Na scénu pak nastupují nulové investice do nových projektů, nulové žádosti o půjčky ze strany spotřebitelů, ale také podnikatelů, žádné nové stavby a celkový pokles ekonomiky státu.
Jelikož se inflace dotýká každého a nyní už víme, že nám prakticky „požírá” naše peníze, chceme co nejrychleji zakročit a předcházet možnému úbytku našich financí. I když se mnozí odborníci shodují na tom, že inflaci nelze reálně porazit, můžeme alespoň minimalizovat dopady jejích kroků. Jak konkrétně?