Už vás někdy napadlo, proč musíte při žádosti o úvěr vyplňovat tolik kolonek o svých příjmech a výdajích? Věřitelé totiž počítají něco, čemu se říká stupeň zadlužení. A věřte, že to není jen tak nějaká formalita. Pojďme se na to podívat trochu blíž a možná vás překvapí, co všechno za tím stojí.
Matematika, která rozhoduje o vašich penězích
Stupeň zadlužení není žádná složitá věda. V podstatě jde o poměr mezi tím, kolik dlužíte, a tím, kolik vyděláváte. Řekněme, že máte měsíční příjem 40 tisíc korun. A splácíte různé půjčky celkem za 12 tisíc měsíčně. Váš stupeň zadlužení je pak 30 procent. Jednoduché, že?
Jenže tady to začíná být zajímavé. Věřitelé mají své hranice. Většina z nich se drží pravidla, že by vaše splátky neměly přesáhnout 40 až 50 procent vašeho příjmu. Proč zrovna tolik? No, musíte přece ještě jíst, bydlet a občas si koupit ponožky nebo dokonce boty. Když vám po splátkách nezůstane dost na základní potřeby, brzy nebudete mít ani na ty splátky. To dává smysl.
Banky a další instituce si tohle hlídají jako ostříži. Používají různé vzorce a metodiky – některé počítají čistý příjem, jiné hrubý, některé započítávají i výživné nebo náklady na bydlení. Je to vlastně takový jejich způsob, jak se chránit. A taky jak chránit vás, abyste se nedostali do spirály dluhů.
Jaký je vlastně ten správný poměr
Ideální stav? Ekonomové říkají, že by maximální stupeň vašeho zadlužení by měl být 30 procent. Při této úrovni máte ještě dostatečný polštář pro neočekávané výdaje. Auto se porouchá, pračka odejde do věčných lovišť... Stát se může cokoli, ne, že ne.
Když se dostanete nad 40 procent, začíná to být, řekněme, napínavé. Každý nečekaný výdaj vás může dostat do problémů. A při 50 procentech? To už je hodně na hraně. Některé domácnosti to zvládají, ale stačí malý výpadek příjmu nebo větší nečekaný výdaj a jste v pasti.
Zajímavé je, že různé země mají různé limity. V Česku se většina věřitelů drží kolem těch 45–50 procent. V některých zemích EU jsou přísnější, jinde zase benevolentnější. Záleží na ekonomické situaci, tradicích, ale i legislativě.
Proč to věřitele tak zajímá (a mělo by i vás)
Poskytovatelé úvěrů nejsou žádní dobrodinci. Jsou to firmy, které chtějí vydělávat. A víte co? Když vám půjčí víc, než dokážete splácet, nevydělají. Naopak. Prodělají. Proto si dávají takový pozor.
Z jejich pohledu je vysoké zadlužení červený praporek. Znamená to vyšší riziko, že přestanete splácet. A to nikdo nechce – ani oni, ani vy. Když totiž přestanete splácet, následují upomínky, penále, exekuce... Prostě nepříjemnosti, kterým se každý rozumný člověk chce vyhnout.
Ale nejde jen o riziko. Regulátoři, jako je Česká národní banka, sledují celkové zadlužení obyvatel. Když je moc vysoké, může to ohrozit stabilitu celé ekonomiky. Vzpomeňte si na hypoteční krizi v USA v roce 2008. To začalo právě tím, že lidé dostávali půjčky, které nemohli splácet.
Různé typy úvěrů, různá pravidla
Ne všechny půjčky se počítají stejně. Hypotéka na bydlení? To věřitelé berou jinak než spotřebitelský úvěr na dovolenou. U hypotéky máte nemovitost jako zástavu, takže riziko je menší. Proto vám banka může půjčit i při vyšším stupni zadlužení.
Kreditní karty jsou zase jiná kapitola. Tam se často počítá s tím, že nemusíte využívat celý limit. Ale pozor, některé banky naopak s celým limitem počítají, i když z něj čerpáte jen část nebo vůbec nic. Stačí jim ta možnost. A vás to může nepříjemně překvapit při žádosti o další úvěr.
Zajímavý je také přístup k různým typům příjmů. Stálý pracovní poměr na dobu neurčitou? Super, to se počítá naplno. Dohoda o provedení práce nebo příjmy z podnikání? Tam už jsou věřitelé opatrnější. Často započítávají jen část nebo požadují delší historii příjmů.
Ovšem maximální stupeň zadlužení se vás týká, ať je to účelový úvěr na auto, neúčelový spotřebitelský úvěr nebo třeba nebankovní půjčka.
Jak si pohlídat vlastní zadlužení
Sledovat svůj stupeň zadlužení není žádná věda. Stačí si udělat jednoduchý přehled. Vezměte všechny své měsíční splátky – hypotéku, auto, kreditky, spotřebitelské úvěry. Sečtěte je. Pak to vydělte svým čistým měsíčním příjmem a vynásobte stem. Máte své procento.
Doporučuju si tohle počítat pravidelně, třeba jednou za čtvrt roku. Můžete být překvapení, jak rychle to roste. Malá půjčka tady, kreditka tamhle... A najednou jste na 40 procentech a další úvěr nedostanete. Nebo dostanete, ale to obvykle bývá dost nevýhodná půjčka s vysokými úroky nebo jinými nežádoucími podmínkami.
Když zjistíte, že se blížíte k nebezpečné hranici, je čas zabrzdit. Možná odložit tu novou kuchyň nebo dovolenou na Bali. Nebo se pokusit navýšit příjmy, třeba přivýdělkem nebo změnou práce. Hlavně nečekat, až bude pozdě.
Cesta k rozumnému hospodaření
Stupeň zadlužení není jen číslo, které zajímá banky. Je to vlastně ukazatel vašeho finančního zdraví. Když ho máte pod kontrolou, žije se vám líp. Méně stresu, víc možností, větší finanční svoboda.
Pamatujte, že cílem není vůbec si nepůjčovat. Někdy je půjčka rozumné řešení, třeba když investujete do vzdělání nebo bydlení. Jde o to půjčovat si s rozumem a vědět, kam až můžete zajít. Protože finanční potíže, ty opravdu nikdo nechce. A když už víte, jak to celé funguje, můžete se jim díky lepším rozhodnutím vyhnout.